Jedná se o lesní rezervaci lužních lesů podél levého břehu řeky Labe se slepým ramenem zvaným Olšina a tůněmi. Území se nachází cca 1 km od obce Semice nad Labem v západní části Nymburské kotliny. Nadmořská výška území je 174-176 m n. m. Územím protéká zavlažovací kanál šířky cca 3 m protínající území v jeho JZ části.

 

Dlouhodobým cílem ochrany je zachování charakteru polabského lužního lesa s jeho rostlinnými a živočišnými společenstvy a přibližování se co nejpřirozenějšímu stavu. Rezervace byla zřejmě také zřízena pro sledování problémů zarůstání a zazemňování slepého ramene a vlivu introdukovaných dubů na složení křovinné a bylinné vrstvy.

 

Geologický podklad rezervace tvoří křídové horniny středního, příp. spodního turonu České křídové tabule, především slínovce a jílovce. Tyto jsou překryté čtvrtohorními labskými nánosy (štěrky, štěrkopísky) mocnosti 10-20 m. Dále se v bezprostředním okolí uplatňují čtvrtohorní nánosy povodňových hlín  a jemných štěrkopísků. Pohyb těchto náplavů probíhal prakticky až do regulace Labe, především ve druhé polovině 19. století. Na čtvrtohorní pokryv dále navazují svrchně pleistocénní říční písky. Z pedologického hlediska jsou zde zastoupeny terestrické a semiterestrické půdy: vega, glej, náslať, hnědozem a podzoly.

 

Území bylo až do regulací Labe pod jeho přímým vlivem. Kanalizací byly omezeny povodně, ale zároveň byl významně narušen hydroekologický režim lužních porostů. Slepá ramena a tůně se bez průtoku postupně zazemňují a klesá druhová diverzita.

 

Přírodní rezervace Vrť je téměř z 90 % tvořena jilmovou doubravou s olší (Querco-Ulmetum alnetosum), zbytek tvoří jilmové doubravy (Querco-Ulmetum carpinetosum) a u slepého ramene společenstva olšin (Alnion glutinosae). Ve zlomcích se dochovala hydrofilní společenstva, společenstva stojatých vod (Potamion eurosibiricum) a plovoucí rostlinná společenstva (Lemnion minoris).

 

Rezervace je útočištěm chráněnéhokruštíku polabského (Epipactis albensis) - rostliny vázané na jedince topolů. Z chráněných živočichů zde nalezneme čolka obecného (Triturus vulgaris), ropuchu zelenou (Bufo viridis), ropuchu obecnou (Bufo bufo), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana skřehotavého (Rana ridibunda), slepýše křehkého (Anguis fragilis), užovku obojkovou (Natrix natrix), lejska šedého (Muscicapa striata) a křečka polního (Cricetus cricetus).

 

Zajímavou zmínkou o historickém vzhledu lokality je zpráva z roku 1778, kdy jsou udávány dva typy porostů: vysokokmenné duby s jilmy, vazy a lípou a druhým typem, tzv. řešetlákovým křovím (porosty javoru babyky). Současná skladba lesa je tvořena ze 42 % dubem letním,  15 % olší, 13 % dubem červeným (nepůvodní dřevina), 13 % šlechtěným topolem. Zbytek tvoří lípy, jasany, vrby a jilmy.

 

V rámci péče o rezervaci a stabilizaci jejího stavu je pro následující desetiletí důležité odstranit nevhodné skládky biologického odpadu, vzniklého činností rekreantů v přilehlé osadě Vrť, a dále snížit a následně úplně z rezervace vymístit nepůvodní druhy rostlin.

 

Zpracovatel: Ing. Stanislav Svoboda