www.knihovnalysa.cz

Otevírací doba:
Po: 8-18
Út: ZAVŘENO
St: 8-18
Čt: 8-18
Pá: 8-18

Adresa:
Městská knihovna
Lysá nad Labem
Husovo nám. 23 (přízemí MÚ)
289 22 Lysá nad Labem

pobočka LITOL:
Jiráskova ul. 5
Út: 13-17

Historie městské knihovny v Lysé nad Labem

Dne 9. března 1863 byl v Lysé nad Labem založen čtenářský spolek s názvem „Čtenářská jednota“, jehož cílem bylo zachování českého jazyka. Čtenářská jednota v místnosti hostince U bílého beránka (v současnosti budova po klubu Mango na Husově náměstí) půjčovala knihy, časopisy, pořádala přednášky a zábavy. V roce 1869 byla čítárna přesunuta do hostince U města Prahy (místo, kde se v současnosti nachází budova kina). O služby spolku přestal být postupem let zájem, činnost začala být ztrátová. V roce 1871 se čítárna přesunula zpět do hostince U bílého beránka a uvažovalo se o rozpuštění spolku. 

Zlomový byl rok 1872, kdy došlo ke znovuzrození čtenářského sdružení. Další roky byly pro Čtenářskou jednotu vzkvétající, přibývali noví členové, mezi nimi např. i František Otruba. Činnost byla zaměřena na výdělečné akce, díky kterým mohly být nakupovány nové knihy. Na základě aktivity členů spolku vzniklo v roce 1893 místní muzeum, které se po roce fungování od jednoty osamostatnilo. V roce 1897 se Čtenářská jednota sloučila s ochotnickým spolkem Tyl a pěveckým spolkem Dalibor v jeden celek – Besedu. Spolková místnost byla v hostinci U města Prahy, kam se později přestěhovala i knihovna. Po vypuknutí první světové války však život Besedy úplně ustal. Roku 1920 byl spolek zrušen a knihy věnovány městu. Téhož roku obecní zastupitelstvo přeměnilo besední knihovnu na veřejnou a následující rok ji přestěhovalo do zasedací síně městského úřadu.

Po německé okupaci roku 1939 četníci podle přinesených seznamů knihovně zabavovali české knihy a odeslali je ke zničení. Knihovna byla odkázána na milodary občanů. V roce 1943 se knihovna přestěhovala z radnice do budovy bývalé synagogy v Poděbradově ulici (nyní č.p. 161). V stejném roce se k Lysé nad Labem připojila a následovalo i připojení litolské knihovny pod správu té lyské. Knihovna v Litoli byla umístěna v zasedací místnosti budovy obecního úřadu. Zájem čtenářů stoupal a nejžádanější byly knihy českých autorů. S koncem druhé světové války v roce 1945 byly z knihovny odstraněny německé knihy a naopak navráceny tituly české. Na obnovu knižního fondu, který za německé okupace silně utrpěl, v Lysé dokonce proběhla veřejná sbírka knižních a peněžních darů pro knihovny v Lysé nad Labem, Litoli, Jiřicích a Benátecké Vrutici. 

V roce 1949 byl schválen nový knihovnický zákon, díky kterému se knihovny staly státními institucemi se zaměstnanci s knihovnickým vzděláním. Prostor bývalé synagogy potřebám knihovny vůbec nevyhovoval, proto byla roku 1950 provizorně přestěhována do místností zrušeného hostince U Vomáčků (budova bývalé vojenské konírny v Sojovické ulici). Rozvoj knihovny nespočíval jen v nakupování nových knih, ale i v pořádání různých akcí, besed o knihách apod. V roce 1960 se knihovna znovu stěhovala do lepších prostor, tentokrát do budovy bývalého Domova sv. Antonína (současná budova ZUŠ F. A. Šporka) a dále se aktivně podílela na pořádání akcí pro veřejnost. Od roku 1975 se knihovna v Lysé nad Labem stala zároveň knihovnou střediskovou, doplňovala knižní fond i v knihovně v Milovicích, Benátecké Vrutici, Stratově, Ostré, Šnepově, Staré Lysé, Přerově nad Labem, Jiřicích, Bříství, Doubravě, Kounicích, Hroněticích a Černíkách. 

Prozatím naposledy se místní knihovna stěhovala roku 1978 do nové budovy městského národního výboru. Čtenářům tato změna poskytla vyšší komfort při výběru knih a knihovně pak mnohem vhodnější prostor pro organizování výstav, besed s knihami, přednášek apod. Pobočka městské knihovny v Litoli byla v letech 1979 – 1986 umístěna v místnosti, která byla přistavěna k bývalému hostinci U Loučů v Dobrovského sadech, v roce 1986 se přestěhovala do domu vedle bývalé kovárny Kavkových. Zde byla do roku 1993, poté se vrátila do budovy Obecního domu, kde sídlí dodnes. Městská knihovna Lysá nad Labem během let rozšiřovala své služby, při knihovně bylo provozováno knihkupectví, antikvariát, videopůjčovna, městské informační centrum apod. Po celou dobu se pak aktivně podílí na pořádání aktivit pro děti i dospělé. V budově městského úřadu sídlí knihovna dodnes a občané města všechny její služby s oblibou využívají.