PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V LYSÉ NAD LABEM
06.03.2009
Tato koncepce byla schválena v RM 13.1.2009 a ZM 18.2.2009
1. Komunitní plánování v Lysé nad Labem
Co to je komunitní plánování?
Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený:
- na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká
- na dialog a vyjednávání
- na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.
Co to je komunitní plánování sociálních služeb?
- Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů
- Otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb
Zkušenosti s praktickým používáním některých principů komunitního plánování existují v České republice již nyní. Jedná se především o oblasti: ochrana životního prostředí, tvorba strategických rozvojových plánů obcí, preventivní zdravotnické programy, součinnostní programy prevence kriminality, atd. Zkušenosti s komunitním plánováním sociálních služeb mají zejména města Písek a Ústí nad Labem. Řadu zkušeností s používáním této metody lze nalézt v zahraničí.
Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb?
- Posilovat sociální soudržnost komunity
- Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin
Jaký má komunitní plánování pro obec přínos?
- Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci
- Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje
- Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití
- Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti
- Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné
Co je výsledkem komunitního plánování?
Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, aby finanční prostředky na služby vynakládané byly efektivně využívány.
Jaké zásady je potřeba dodržovat při zpracování komunitního plánu?
- Potřeby, priority a směry rozvoje sociálních služeb musí být stanoveny lidmi, kteří v obci žijí
- Veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování plánu musí být provázány
- Zkvalitňování sociálních služeb musí být považováno za žádoucí a důležitou součást místní politiky
- Priority a směry rozvoje sociálních služeb vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení každého uživatele sociálních služeb
Co komunitní plán obsahuje?
- Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních i nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb - zejména: zdravotnictví, školství, pracovní příležitosti, volný čas, možnosti práce dobrovolníků, možnosti sousedské výpomoci)
- Statistické, sociologické, demografické údaje, apod. (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost a úmrtnost, prognózy demografického vývoje)
- Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb
- Představu budoucnosti sociálních služeb - stanovení priorit a cílů rozvoje služeb
- Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet
- Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu - stanovení podílů odpovědnosti a závazků jednotlivých účastníků
- Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn
Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?
Zadavatel
Zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám - v našem případě se jedná o obec nebo kraj. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu. Je velmi důležité, aby obec usnesením zastupitelstva deklarovala své odhodlání rozvíjet sociální služby.Toto usnesení se tak stane:
- projevem politické vůle v obci/kraji
- potvrzením legitimity komunitního plánování
- zárukou pro zapojení dalších účastníků.
Obec / kraj zejména:
- vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů
- je aktivní v rozšiřování řady metod řízení a plánování sociálních služeb a jejich koordinace s ostatními veřejnými službami
- podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách
- zveřejňuje od prvopočátku srozumitelnou a dostupnou formou všechny podstatné informace o procesu i výsledcích KP
- respektuje při svém rozhodování o sociálních službách cíle a priority stanovené v KP
- stanoví jasná pravidla financování sociálních služeb, která odpovídají prioritám KP.
Poskytovatel
Poskytovatel sociálních služeb může být: fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, organizace zřízená krajem, organizace zřízená státem. Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování rovné postavení. Jejich cíle a záměry mají stejnou váhu.
Uživatel
Uživatel sociálních služeb je člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Cíle a záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a záměry zadavatelů a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do práce na komunitním plánu je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce a jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb (např. svépomocné aktivity).
Veřejnost
Veřejnost musí být průběžně seznamována se záměry, výsledky a cíli komunitního plánu. Cílem předem připravené informační strategie je zajistit přístup veřejnosti k informacím. Je žádoucí, aby se veřejnost procesu KP účastnila od samého počátku.
Další organizace
Při přípravě KP jsou osloveny a vyzvány ke spolupráci místní organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních služeb dotýká (např. veřejné instituce, nemocnice, úřad práce, školy, NNO, policie), ale také občanské iniciativy, etnické skupiny včetně skupin, se kterými je obtížná komunikace. Čím vyšší je míra zapojení dalších organizací, která se liší podle jejich dalšího podílu na naplňování priorit a cílů komunitního plánu, tím vyšší je efektivita procesu komunitního plánování.
2. Komunitní plánování v Lysé nad Labem
Myšlenka komunitního plánování v Lysé nad Labem se objevila již koncem roku 2006. Dne 8. 1. 2007 schválila Rada města usnesení č. 1, zpracování komunitního plánu sociálních služeb Lysecka paní Petrou Bělíkovou, DiS. Začátkem roku 2007 iniciovala vedoucího sociálního odboru Městského úřadu v Lysé nad Labem první setkání koordinační skupiny. První schůzce předcházela porada s krajskou metodičkou komunitního plánování z Centra komunitního plánování paní Martinou Macurovou, DiS. (dříve Mirovská).
Členové koordinační skupiny byli vybráni tak, aby zde byla zastoupena každá skupina triády, tzn. zástupci zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb.
Koordinační skupina:
Marcela Chloupková – místostarostka města Lysá nad Labem
Květuše Tobiášová – vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Lysé nad Labem
Zdeněk Vlček – zástupce veřejnosti
Jaroslava Hlaváčková – zástupce uživatelů sociálních služeb
Věra Součková - Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. – vedoucí střediska Lysá nad Labem
Marie Beníková – Domov Na Zámku – ředitelka domova
Naděžda Valentová – zdravotní sestra,zastupitelka města Lysá
Petra Bělíková – koordinátorka komunitního plánování v Lysé nad Labem
Na vybraná setkání se dostavili také zástupci dalších organizací působících v regionu Lysá nad Labem
Emilie Třísková - Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. – ředitelka organizace
Pavel Plaček, DiS. - Semiramis o.s.,ředitel organizace
Lenka Šolcová – Probační a mediační služba Nymburk
Bc Zdeněk Vlček , osobní asistent - Domov Mladá Milovice
Martina Brüxová, DiS. – Občanská poradna Nymburk, pobočka Milovice
Koordinační skupina se pravidelně setkávala každý měsíc v budově Městského úřadu v Lysé nad Labem.
Vybraní členové koordinační skupiny byli zodpovědní za setkávání pracovních skupin a sběr dotazníků dané skupiny uživatelů sociálních služeb. Pracovní skupiny se snažily řešit již konkrétní problémy uživatelů, byly zaměřeny na různé cílové skupiny obyvatel.
Marcela Chloupková, Naděžda Valentová – rodiny, děti, mládež
Petra Bělíková, Jaroslava Hlaváčková – zdravotně handicapovaní a jejich rodiny
Marie Beníková, Věra Součková – senioři a jejich rodiny
Květuše Tobiášová – skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením
Dotazníková šetření probíhala postupně během roku 2007, částečně začátkem roku 2008.
Během procesu komunitního plánování v Lysé nad Labem proběhlo také setkání obyvatel se starostou města Lysá nad Labem Mgr. Jiřím Havelkou v rámci setkání baráčníků. Besedě byli přítomni hlavně senioři. Jako velký problém se zde ukázala bezpečnost seniorů, a to nejen v Domě s pečovatelskou službou.
Další setkání proběhlo v zasedacím sále Městského úřadu a bylo určeno široké veřejnosti města. Ze zástupců města byla přítomna paní místostarostka Marcela Chloupková a pan místostarosta Tomáš Sedláček Dále byli přítomni zástupci organizací poskytujících sociální služby v Lysé nad Labem a okolí.
Občané se při obou setkáních mohli vyjádřit k poskytovaným sociálním službám ve městě. Zaznělo zde několik zajímavých dotazů a připomínek. Obyvatelé Lysé nad Labem měli vhodnou příležitost vyjádřit, co je trápí v oblasti sociální péče. Fundovaně jim odpovídali jak zastupitelé města, tak odborníci z organizací poskytujících sociální služby.
3. sociodemografická analýza
4. Současný stav poskytovaných sociálních služeb v Lysé nad Labem
Seznam všech poskytovatelů sociálních služeb, kteří působí v oblasti Lysé nad Labem je uveden v příloze v Katalogu poskytovatelů. Součástí jsou i kontakty na zdravotnická a školská zařízení, volnočasové aktivity apod..
4. 1. Zdravotně handicapovaní a jejich rodiny
Počet zdravotně handicapovaných občanů v Lysé nad Labem můžeme odhadnout podle tzv. normativu, který odhaduje velikost cílové skupiny ve vztahu k celé populaci.
Dle údajů socioklubu připadá na 10 000 obyvatel (což přibližně odpovídá počtu obyvatel v Lysé nad Labem a přilehlých obcí) 57 zrakově postižených, 95 sluchově postižených, 285 lidí s mentálním postižením, 286 lidí s vadami pohybového ústrojí (z toho 33 vozíčkářů) a 95 lidí trpících duševní poruchou.
V současné době zajišťují sociální služby pro tuto skupinu obyvatel převážně tyto organizace:
Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.,- poskytují hlavně pečovatelskou službu, asistenční službu, denní stacionář a domácí zdravotní péči
Domov Mladá – poskytovatel sociálních služeb – denní stacionář, pobytové služby.
Více informací a kontakty o výše uvedených organizacích a dalších, které občané Lysé nad Labem využívají, jsou uvedeny v Katalogu poskytovatelů sociálních služeb, který je přílohou Komunitního plánu.
Jako největší problémy občanů se zdravotním postižením se během setkávání pracovní skupiny ukázaly následující problémy:
- bariéry ve městě
- doprava (např. výtah na nádraží)
- chybějící rehabilitační služby
- chybějící denní stacionář pro osoby nad 18 let
Ze SWOT analýzy vyplývá následující:
Silné stránky:
Domov Mladá – poskytovatel sociálních služeb
Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.
Mateřské centrum Milovice
Integrace dětí v MŠ Milovice
Slabé stránky:
Odlehčovací služby (nejbližší v Mladé Boleslavi a Nymburce)
Chráněné dílny
Bariéry
Ranná péče
Denní stacionář pro osoby nad 18 let
Rehabilitační služby
Minimum dobrovolníků
Parkování pro zdravotně handicapované
Nákupní košíky v obchodech
Příležitosti:
Propagace sociálních služeb na středních školách – noví dobrovolníci
ESF
Praxe v sociálních službách na středních zdrav. školách
Ohrožení:
Legislativa
Lidé pracující v sociálních službách
Využití ESF
Přístup společnosti k této sociální skupině
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 33 respondentů, z toho 17 přímých uživatelů sociálních služeb a 16 pečujících o zdravotně handicapované rodinné příslušníky. Dotazníky byly šířeny samotnými uživateli sociálních služeb, kteří byli zapojeni do činnosti pracovní skupiny.
Jedním z cílů šetření bylo zjistit kvality dosud poskytovaných sociálních služeb. Služby hodnotilo jen 7 respondentů a to převážně jako kvalitní. Pouze u hodnocení vzdálenějších organizací vadila uživatelům špatná dostupnost. Existuje několik tezí, proč tak málo uživatelů hodnotilo služby. Buď jsou poskytované služby opravdu kvalitní, nebo respondenti nepochopili správně cíl dotazníku, nebo prostě nemají možnost porovnání.
Často se v dotaznících objevovalo, že v Lysé nad Labem chybí stacionář, chráněné dílny a chráněné bydlení.
Uživatelé by uvítali pomoc při svých pravidelných pochůzkách (např. k lékaři), při trávení volného času a při vzájemném seznamování. Do budoucna by se měla zlepšit informovanost a to jak uživatelů o poskytovaných službách, tak široké veřejnosti o problémech této sociální skupiny.
Podrobné výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze.
4. 2. Senioři a jejich rodiny
V Lysé nad Labem žije více než 2000 obyvatel starších 60 let. Podle orientačních ukazatelů doporučené vybavenosti sociálními službami na 10 000 obyvatel (což přibližně odpovídá počtu obyvatel města Lysá nad Labem) by v roce 2010 měla být minimální kapacita pečovatelské služby 100 klientů a 35 klientů v domově pro seniory.
V současné době zajišťují sociální služby pro tuto skupinu obyvatel zvláště tyto organizace:
Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.,- poskytují hlavně pečovatelskou službu, asistenční službu, denní stacionář a domácí zdravotní péči
Domov Na Zámku – poskytovatel sociálních služeb – pobytové služby
Více informací a kontakty o výše uvedených organizacích a dalších, které občané Lysé nad Labem využívají jsou uvedeny v Katalogu poskytovatelů sociálních služeb, který je přílohou Komunitního plánu.
Nejožehavějším problémem je v současné době výstavba nového domova pro seniory, který financuje Krajský úřad Středočeského kraje za spoluúčasti města Lysá n.Labem. Současný objekt je již zcela nevyhovující, experty byl zpracován nový projekt, který vyhovuje novým standardům bydlení pro seniory. Realizace projektu v současné době vázne na schválení stavebního povolení. V současné době Domov nepřijímá žádné nové zájemce.
Ze SWOT analýzy vyplývá následující:
Silné stránky:
Domov Na Zámku – poskytovatel sociálních služeb
Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.
Dům s pečovatelskou službou
Denní stacionář pro seniory
Hospicová péče Poděbrady
Kluby důchodců
Slabé stránky:
Hospicová péče v Lysé nad Labem
Dobrovolnické centrum
Internet pro seniory
Příležitosti:
Propagace sociálních služeb na středních školách – noví dobrovolníci
ESF
Ohrožení:
Legislativa
Lidé pracující v sociálních službách
Využití ESF
Nepřipravenost veřejnosti na změnu
Dotazníkové šetření, které se týkalo potřeb života seniorů v Lysé nad Labem probíhalo během výstavy Senior handicap 2007, kde oslovovali respondenty členové pracovních skupin. Dále se dotazníky šířily přes poskytovatele sociálních služeb, přes sociální pracovníky v Domově na Zámku a přes pečovatelky, ti mívají největší důvěru seniorů.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 78 respondentů, z toho 62 respondentů, kteří jsou buď senioři, nebo o něj pečují, a současně jsou z Lysé nad Labem. Odpovídalo 47 žen a 15 mužů. Ne všichni respondenti využívají v současné době některou ze sociálních služeb.
Jedním z cílů šetření bylo zjistit kvality dosud poskytovaných sociálních služeb. Služby hodnotilo jen několik respondentů a to převážně jako kvalitní. Pouze u hodnocení poskytovaných služeb v Domově na Zámku se objevila jediná kritika personálu a jeden respondent si stěžoval na vysokou cenu služby. Dalším dvěma respondentům nevyhovuje vysoká cena u rozvozu obědů. Ostatní hodnocení byla kladná. Vzhledem k tomu, že dotazníky byly šířeny převážně přes poskytovatele sociálních služeb, ke kterým mívají senioři největší důvěru, můžeme kladné hodnocení vysvětlit dvěma způsoby. Buď jsou poskytované služby opravdu kvalitní, nebo respondenti nehodnotili kvalitu záměrně.
Z výsledků šetření se dovídáme, že je zde stále větší ochota uživatelů připlatit si za kvalitní sociální služby.
Z dosud neposkytovaných sociálních služeb žádají senioři a jejich rodiny nejvíce odlehčovací služby, denní stacionář pro seniory, pomoc pečovatelek o víkendech a návštěvy v rodinách. Dále by dotazovaní uvítali větší informovanost o poskytovaných službách, a nová opatření v oblasti bezpečnosti seniorů. Na besedách se objevila myšlenka krizových telefonů pro seniory. Další požadavky se týkaly hlavně zdravotnických služeb – rehabilitace, ortopeda apod. Senioři mysleli i na sportovně relaxační služby – výstavbu bazénu v Lysé nad Labem.
Respondenti, pokud si mohou vybrat, upřednostňují domácí péči, kdy poskytovatel přichází za uživatelem do jeho přirozeného prostředí. I přesto by se měl v nejbližší době vyřešit problém se stavebním povolením pro nový Domov na Zámku. V současné době nepřijímá domov pro seniory nové klienty, což může mnoha potenciálním klientům a jejich rodinám zkomplikovat jejich již těžkou sociální situaci.
Podrobné výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze.
4. 2. Rodiny, děti a mládež
Sociální služby, poskytované v Lysé nad Labem a okolí, stejně tak jako kontakty na školy a mimoškolní aktivity jsou uvedeny v příloze.
Koncem roku 2007 začala v Milovicích fungovat pobočka občanské poradny Nymburk.
SWOT analýza současného stavu ukazuje následující:
Silné stránky:
Mateřské centrum Milovice
Nabídka mimoškolních aktivit
Nově vznikající mateřské centrum Parníček
Primární protidrogová prevence na školách
Slabé stránky:
Azylový dům pro matky s dětmi v krizi (oběti domácího násilí)
Informovanost obyvatel
Tělocvičny a kulturní dům
Dětská hřiště
Odlehčovací služby pro rodiny s dětmi
Jesle
Přehledný rádce: „Co dělat, když…“
Bariéry ve městě
Nízkoprahové centrum
Příležitosti:
Střední škola ve městě
ESF
Ohrožení:
Legislativa
Lidé pracující v sociálních službách
Využití ESF
Nepřipravenost veřejnosti na změnu
Dotazníkové šetření pro rodiny s dětmi probíhalo koncem roku 2007 a začátkem roku 2008 v Základní škole Komenského. Dále byly dotazníky šířeny samotnými uživateli.
Průzkumu se zúčastnilo 37 respondentů, převážně žen ve věku 18 až 49 let. Malý počet respondentů mužů můžeme vysvětlit tím, že o děti převážně pečují ženy, tj. vyzvedávají děti ze škol, navštěvují mateřská centra apod. Tam právě byly dotazníky šířeny.
Pokud mohli respondenti hodnotiti stávající služby, odvážili se k mnohem větší kritice, než u předchozích skupin. Ze sociálních služeb byla hodnocena Občanská poradna Nymburk, pobočka Milovice jako velmi kvalitní. Kladně byl hodnocen hlavně personál, stejně jako na sociálním odboru Městského úřadu v Lysé nad Labem. Tam si klienti stěžovali na prostředí (nevětratelná chodba, málo míst k sezení apod.). Další kritika byla cílena hlavně na sportovní aktivity, prostředí sokolovny a tělocvičny. Respondenti si také stěžovali na špatnou dostupnost některých služeb, jako např. mateřské centrum. Tento problém by mělo vyřešit centrum Parníček v Lysé nad Labem, které se veřejnosti otevřelo v srpnu 2008.
Respondenti jsou ochotni si platit za kvalitní služby, zejména za kvalitní mimoškolní aktivity pro své děti.
Nejvíce chybí v Lysé nad Labem, dle výsledků průzkumu, vzdělávací aktivity pro rodiče na mateřské dovolené, odborné služby pro oběti domácího násilí, terénní sociální služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahové centrum pro neorganizovanou mládež. Tři respondentky uvedly, že v Lysé nad Labem a širokém okolí chybí azylový dům pro matky s dětmi.
Dotazovaní si myslí, že život v Lysé nad Labem by pomohlo zlepšit větší množství dětských hřišť, sportovišť pro náctileté, bazén a kulturní centrum. Nezanedbatelné množství respondentů kritizovalo bariéry ve městě, hlavně na vlakovém nádraží (2. nástupiště), poště, kontaktním místě SSP a obchodech. Také lepší dopravní dostupnost do okolních obcí by přivítali hlavně obyvatelé přilehlých vesnic.
Z dalších návrhů na zlepšení života v Lysé nad Labem uveďme veřejnou prádelnu, cyklostezku a jazykové centrum.
4. 2. Skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením
Obyvatelé, kteří se ocitli v krizi mohou využít služeb hlavně v okolí Lysé nad Labem, v Milovicích nebo v Nymburce.
Ze SWOT analýzy vyplývá následující:
Silné stránky:
Primární prevence Semiramis
Slabé stránky:
Azylový dům pro matky s dětmi v krizi (oběti domácího násilí)
Občanská poradna
Kontaktní centrum
Nízkoprahové centrum
Příležitosti:
Propagace sociálních služeb na středních školách – noví dobrovolníci
ESF
Ohrožení:
Legislativa
Lidé pracující v sociálních službách
Využití ESF
Nepřipravenost veřejnosti na změnu
Dotazníkové šetření probíhalo na podzim roku 2007. Protože převážná část služeb není poskytována přímo ve městě, bylo hodně těžké uživatele služeb kontaktovat. Dalším velkým problémem byla ochota spolupracovat a vyplnit dotazník. Z těchto důvodů je počet dotazovaných tak nízký. Podařilo se nám získat 16 respondentů, kteří byli ochotni sdělit nám jejich potřeby. Polovinu tvořily ženy, polovinu muži, převážně ve věku 18 – 35 let.
Ze stávajících služeb bylo hodnoceno hlavně sdružení Semiramis, které se zaměřuje na klienty, kteří mají problém s návykovými látkami. Dotazovaní si stěžovali hlavně na dostupnost služby, za kterou musí dojíždět do Nymburka. Jednomu z klientů nevyhovuje provozní doba, jednomu chybí sprcha a pračka. Chválí však personál zabezpečující služby. Jeden respondent hodnotil služby sociálního odboru Městského úřadu – nevyhovují mu prostory, provozní doba a neochota sociálních pracovnic.
Někteří respondenti jsou ochotni finančně se podílet na poskytovaných službách, za symbolickou cenu jsou schopni přispívat i na injekční materiál.
Dotazovaní by uvítali ve městě psychosociální poradnu, kontaktní centrum a nízkoprahové centrum pro mládež. Ženy uváděly, že nejvíce ve městě chybí azylový dům pro matky s dětmi.
Ve městě by se měla zlepšit hlavně doprava a odstranit některé bariéry. Dotazovaní postrádají kvalitní veřejné sociální zařízení.
5. SWOT analýza poskytování sociálních služeb v Lysé nad Labem
Silné stránky:
Domov pro Seniory
Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.
Dům s pečovatelskou službou
Denní stacionář pro seniory
Hospicová péče Poděbrady
Kluby důchodců
Domácí zdravotní péče
Domov Mladá Milovice
Denní stacionář pro seniory
Odlehčovací služby pro seniory
Primární prevence Semiramis
Slabé stránky:
Azylový dům pro matky s dětmi v krizi (oběti domácího násilí)
Občanská poradna
Kontaktní centrum
Nízkoprahové centrum
Denní stacionář
Dobrovolnické centrum
Chráněná dílna pro zdravotně handicapované a seniory
Denní stacionář pro seniory
Hospicová péče Lysá
Informovanost obyvatel
Odlehčovací služby pro matky s dětmi
Internet pro seniory
Telefonická pomoc
Centrální informační panel: „Co mám dělat, když…“
Mikrojesle
Příležitosti:
Humanitární fondy Krajského úřadu středočeského kraje
Blízkost Prahy
ESF
Střední škola ve městě
Ohrožení:
Politická vůle
Využití ESF a humanitárního fondu
Nepřipravenost veřejnosti na změnu
6. Priority a vize
Vize: Zajištění kvalitního života a dodržení standardu
Priority
- Podpora Krizové intervence pro rodiny s dětmi, krizová intervence u osob ohrožených sociálním vyloučením
- Podporování života seniorů v domácím prostředí
- Výstavba domova pro senoiry
- Podpora zdravotně handicapovaných v domácím prostředí
- Začleňování seniorů a zdravotně handicapovaných do společenského života
- Podpora primární prevence pro děti a mládež
7.Plánovaná opatření
Podpora Krizové intervence pro rodiny s dětmi
Důležitou prioritou komunitního plánu v Lysé nad Labem je podpořit rodinu s dětmi, která se ocitne v krátkodobé krizi. V Lysé nad Labem a blízkém okolí není žádný azylový dům pro rodiny s dětmi (případně matky s dětmi). Nejbližší jsou v Praze, kde bývá kapacita zcela naplněna. Proto plán podporuje vybudování azylového bydlení, které pomůže rodinám překonat nepříznivou sociální situaci.
Dalším opatřením v této prioritě je vybudování holobytů pro rodiny neplatičů nájemného a vznik azylového bydlení pro lidi ohrožené sociálním vyloučením. I těmto lidem musíme poskytnout příležitost odrazit se ze dna a vrátit se zpět do běžného života.
Komunitní plán v Lysé nad Labem podporuje činnost mateřských center, převážně jejich vzdělávací funkci. Přednášky odborníků, odborné poradny pomáhají rodinám v nelehkých situacích. Radí jim s výchovou problémových dětí, s podáním žádostí o sociální dávky, předávají kontakty na další odborníky.
Nejen odborníci postrádají v Lysé nad Labem diagnostické zařízení typu střediska výchovné péče. Proto komunitní plán podpoří vznik střediska, případně detašovaného pracoviště stávajících center ve Středočeském kraji.
Podporování života seniorů v domácím prostředí
Jednou z priorit komunitního plánu je podporovat seniory a jejich rodinu tak, aby mohl senior zůstat i nadále v rodinném prostředí, na které byl léta zvyklý. Vše vyplývá i z provedeného dotazníkového šetření.
V současné době jsou v Lysé nad Labem poskytovány služby seniorům v rodinném prostředí kvalitně. Chceme proto udržet stávající služby, které pomáhají při péči o seniory doma v Lysé nad Labem a přilehlých obcí.
Výstavba domova pro seniory:
Dalším opatřením je vybudování domova pro seniory, který bude splňovat veškeré standardy. Stávající domov má zejména nevyhovující prostory. Uvědomujeme si, že v některých sociálních situacích je pobytové zařízení často tím nejlepším řešením. Součástí nového komplexu by měl být i denní stacionář pro seniory, kteří žijí doma.
Dalším plánovaným opatřením je poskytování tísňové telefonické péče pro seniory a zdravotně handicapované.
Podpora zdravotně handicapovaných v domácím prostředí
Trendem v poslední době je domácí péče o zdravotně handicapované. Ti pak mohou zůstat ve svém přirozeném rodinném prostředí. Jedním z opatření je tedy podporovat domácí péči.
Handicapovaní a jejich rodiče velmi postrádají chráněnou dílnu a další vzdělávání postižených po skončení povinné školní docházky. Proto je dalším opatřením podpora vzniku chráněné dílny a vzdělávacího centra.
Komunitní plán si také vytyčil jako jedno z opatření integraci postižených dětí do mateřských školek.
Důležitá je také péče o pečující rodiče nebo další příbuzné. Jsou situace, kdy musejí pracovně odcestovat, nebo si potřebují jen krátce odpočinout a nabrat nové síly. V tomto případě pomohou odlehčovací služby, které handicapovaného obstarají v době, kdy se nemůže starat rodina. V současné době tyto služby poskytují zařízení mimo region Lysé nad Labem a rodiny tak mají pomoc výrazně ztíženou. Situaci pomůže vyřešit poskytování odlehčovacích služeb v Lysé nad Labem nebo blízkém okolí.
Začleňování seniorů a zdravotně handicapovaných do společenského života
Cílem této priority je poskytnout prostor organizacím, které pomáhají seniorům trávit kvalitně jejich volný čas. Volnočasové aktivity pomáhají seniorům při navázání nových přátelství a obohacují je o nové poznatky. Výuka cizích jazyků nebo uživatelské obsluhy počítačů dokáže seniorům zvýšit sebevědomí a společenskou prestiž. Hodně z těchto aktivit již poskytují kluby důchodců fungujících v Lysé nad Labem.
Komunitní plán tedy podporuje práci klubů důchodců a jiných organizací, které nabízí seniorům volnočasové aktivity jakéhokoli rázu.
Podpora primární prevence pro děti a mládež
Komunitní plán v neposlední řadě podporuje preventivní programy pro děti a mládež. Tyto programy, které by měly děti ochránit před patologickými jevy mohou organizovat jak školy, tak i další organizace, které v prevenci působí.
Dalším opatřením této priority je vybudování nízkoprahového centra pro děti a mládež. Tam mohou děti trávit svůj volný čas, setkávat se s kamarády a to vše za přítomnosti odborníka.
Mapy
Kontakty
Městský úřad
Lysá nad Labem
Husovo nám. 23
Lysá nad Labem
289 22
tel: +420 325 510 211
fax: +420 325 552 066
email: info@mestolysa.cz
datová schránka ID : 5adasau
IČO: 00239402
DIČ: CZ00239402
Banka:
19-0504268369/0800
Dobré jitro
Je , Úterý, 21. května
Pracovní doba
po: 7:00-11:30, 12:00-18:00út: 7:00-11:30, 12:00-15:00
st: 7:00-11:30, 12:00-18:00
čt: 7:00-11:30, 12:00-14:30
pá: 7:00-11:30